Přehled vybraných studií ke zdravotním účinkům mobilních telefonů a vysílačů 2

21. března 2008 v 15:02 | Radomil Hradil |  Vědecké studie

Přehled vybraných studií ke zdravotním účinkům mobilních telefonů a sluchátek bezdrátových telefonů - 2

(Zdroj: MUDr. Gerd Oberfeld: Mobilfunk und Gesundheit.38. Kongress für Allgemeinmedizin, Steirische Akademie für Allgemeinmedizin, 22.-24. November 2007, ad.)
Studie k mobilním vysílačům - příklady
1) Dotazník k 16 nespecifickým symptomům nemocí byl ve Francii zaslán 530 osobám, které se na základě výzvy přihlásily k účasti (Santini et al. 2002). Santini použil při tomto výzkumu autoselekci. Přitom lze předpokládat, že se přihlásí osoby, které se domnívají, že mají obtíže způsobené mobilními vysílači. Nevýhodou je, že není možný kvantitativní přenos na celou populaci. Výhodou ovšem je, že lze spíše odhalit zdravotní efekty. Opačným přístupem by bylo pozvat jen mladé dospělé, kteří nesmí vykazovat žádné obtíže vzhledem k mobilním vysílačům.
Ukázal se přírůstek nespecifických symptomů se zmenšující se odhadovanou vzdáleností od mobilních vysílačů. U symptomatické třídy "velmi časté" došlo k průkaznému nárůstu únavy, dráždivosti, bolestí hlavy, poruch spánku, sklonů k depresi, obtíží s koncentrací, ztrát paměti a závratí oproti referenční skupině (vzdálenost > 300 m). Přehled poskytuje následující tabulka.
Nárůst četnosti obtíží v kategorii vzdálenosti 50-100 m se kryje s maximem intenzity pole v městských oblastech, které se v této vzdálenostní kategorii také často vyskytovalo. Tím bylo možné ukázat, že obtíže mají fyzikální příčinu, totiž elektromagnetické záření vysílače.
2) V jedné průřezové studii v Rakousku (Korutany a Vídeň) byly vyšetřovány osoby, které žily déle než 1 rok v blízkosti základnové stanice mobilních telefonů. Přitom byly zjišťovány subjektivní příznaky a obtíže, kvalita spánku a paměť. Expozice účastníků studie byla měřena s ohledem na mobilní, rádiové a televizní vysílače selektivně podle frekvence v ložnici (n=336). Maximum pro součet vysílačů GMS činilo 1400 µW/m².
Nezávisle na možných obavách obyvatel bydlících v blízkosti vysílačů byly zjištěny průkazné souvislosti mezi výkonovou hustotou GSM vysílačů a příznaky v oblasti srdce a krevního oběhu. K těmto příznakům patřily: únava, dušnost, bušení srdce, bolesti hlavy, rychlé vyčerpání, studené nohy a pocit závratí (Proceedings Rhodos: Hutter et al. 2002). V publikaci z roku 2006 (Hutter et al. 2006) byly příznaky jednotlivě vyhodnoceny. Přitom se ukázaly průkazné asociace pro následující příznaky: bolesti hlavy, problémy s koncentrací, studené ruce a nohy. Důležitá jsou dvě zjištění: Příznaky se vyskytovaly při expozičních hodnotách výrazně pod 1 mW/m² (stará salcburská hodnota vycházející z principu předběžné opatrnosti). Za další: výběr účastníků studie probíhal reprezentativně a nebyla prováděna žádná selekce s ohledem na zvláště citlivou skupinu. To znamená, že zjištěné efekty jsou reprezentativní pro celé obyvatelstvo a že jsou tak silné, že se během několika let projeví.
3) V průřezové studii v La Nora, Murcia, Španělsko, byly vyšetřováni obyvatelé žijící v okolí dvou základnových stanic GSM (Navarro et al. 2003). Výběr účastníků probíhal autoselekcí. K tomu byly v lékárně a u kadeřníka vyloženy dotazníky. Použitý dotazník byl totožný s dotazníkem použitým Santinim a byly zjišťovány příznaky korespondující s "mikrovlnným syndromem". Výkonová hustota byla měřena v pásmu (400 MHz - 3000 MHz) nad postelí. Analýza spektra ukázala dominanci dvou základnových stanic GSM 900/1800 MHz. Rozdělení exponovaných osob do skupiny se vzdáleností < 250 m (střední expozice 100 µW/m²) a do skupiny se vzdáleností > 250 m (střední expozice 1.100 µW/m²) od základnové stanice ukázalo u 9 příznaků průkazně vyšší skóre ve skupině s vyšší intenzitou pole.
n = 47
n = 54
hodnota p
střední expozice
100 µW/m²
1.110 µW/m²
<0,001
střední vzdálenost
284 m
107 m
<0,001
podrážděnost
1,04
1,56
<0,05
bolesti hlavy
1,53
2,17
<0,001
nevolnost
0,53
0,93
<0,05
nechutenství
0,55
0,96
<0,05
nepohoda
0,87
1,41
<0,02
poruchy spánku
1,28
1,94
<0,01
deprese
0,74
1,3
<0,02
závratě
0,74
1,26
<0,05
n: počet účastníků ve skupině
hodnota p: pravděpodobnostní hodnota, která platí jako průkazný výsledek, když p < 0,05
Tabulka: Srovnání skupin: Expozice vůči základnovým stanicím GSM a výskyt různých příznaků onemocnění (skóre)
4) Výše uvedenou průřezovou studii (Navarro et al. 2003) reanalyzovali Oberfeld et al. (2004) pomocí regresního logistického modelu na individuální úrovni. Ukázaly se průkazné vztahy mezi naměřenou intenzitou pole a 13 příznaky ve vztahu expozice-účinek.
Účastníky studie odhadovaná vzdálenost mezi bytem a mobilním vysílačem byla do modelu vzata jako měřítko pro možné obavy a statisticky model v podstatě nezměnila. Ani tyto údaje nejsou vzhledem k autoselekci přenosné na celkovou populaci obyvatelstva. Výsledky jsou ovšem přenosné na blíže kvantifikovatelnou skupinu v rámci obyvatelstva, která nezávisle na možných obavách trpí značnými poruchami pohody a zdraví v důsledku záření vysílači pro obsluhu mobilních telefonů.
Tyto údaje potvrzují doporučení, které na základě empirické zřejmosti v únoru 2002 vydalo Zemské zdravotnické ředitelství Salcburk, totiž nepřekračovat sumární hodnotu pro trvalou expozici ze základnových stanic obsluhujících mobilní telefony GSM 900/1800 ve výši 0,02 V/m, resp. 1 µW/m² (tzn. nová salcburská hodnota předběžné opatrnosti).
5) 30. září 2003 byl zveřejněn výzkum k UMTS a GSM provedený TNO Physics and Electronics Laboratory z pověření tří nizozemských ministerstev (MZ, MŽP a MH) (Zwamborn et al.2003). Ve dvojitém slepém testu byli účastníci ve dvou rozdílných skupinách osob v odstíněných expozičních komorách exponováni vysokofrekvenčnímu záření, které bylo vyzařováno dvěma anténami základnových stanic ze vzdálenosti tří metrů. Expozice účastníků činila u všech použitých signálů 1 V/m jako maximální hodnota, což odpovídá 2,65 mW/m² (2650 µW/m²). To odpovídá expozici v hlavním paprsku typické sektorové antény mobilního vysílače na vzdálenost asi 125 m (výkon antény 10 W, isotropní zisk antény 17 dBi).
Ze tří různých signálů (GSM 900 MHz, GSM 1800 MHz, UMTS 2100 MHz) byly na jednoho účastníka použity vždy jen dva signály, navíc jedna placebo-fáze bez pole. Sled jednotlivých fází nebyl zkoumaným osobám ani pracovníkům bezprostředně provádějícím experiment znám (dvojitý slepý design). Doba expozice polem činila vždy 15 minut, s následující přestávkou o délce 30 minut. Před provedením testu proběhla tréninková fáze podle instruktáže a bez expozice.
Byly vyšetřovány dvě skupiny po 36 osobách. Skupina A zahrnovala osoby, které se u jedné ekologické organizace přihlásily kvůli zdravotním problémům způsobeným vysílači pro mobilní telefony. Do skupiny B byly přijaty osoby, které neměly žádné obtíže v souvislosti s vysílači pro mobilní telefony. Jako závěr výzkumu byly provedeny čtyři počítačem řízené testy (reakční doba, srovnání paměti, selektivní vizuální pozornost a dvojitý úkol) a zjištění pocitu pohody prostřednictvím dotazníku (23 otázek).
U účinků na kognitivní výkony byly pozorovány statisticky průkazné změny, avšak bez jasného vzoru vzhledem k druhu expozice (GSM, UMTS), dílčí kognitivní funkce a skupinovou příslušnost.
Naproti tomu výsledky dotazníku k pocitu pohody daly jasný obraz. U součtového skóre všech otázek se u expozice signálem UMTS ukázalo u obu skupin průkazné zvýšení obtíží. U skupiny B se součtové skóre zvýšilo z 2,44 (placebo) na 3,08 (UMTS). U skupiny A se součtové skóre zvýšilo ze 7,47 (placebo) na 10,75 (UMTS). U 23 jednotlivých otázek k pocitu pohody se u skupiny A ukázalo u osmi otázek průkazné zvýšení stupně obtíží oproti fázi placebo:
- závrať
- nervozita
- bolesti na prsou nebo potíže s dechem nebo pocit "nemám dost vzduchu"
- pocit brnění v částech těla
- v částech těla pocit slabosti
- "jsem mírně roztěkaný"
- "mám nedostatečnou pozornost na něco"
Pozoruhodný na tomto výzkumu je zřetelný rozdíl ve výskytu příznaků mezi skupinou A (obtíže u vysílačů GMS) a skupinou B (bez obtíží u vysílačů GSM) jak v tréninku, resp. v situaci placebo, tak zvláště zřetelná reakce při expozici poli. To je další důkaz existence elektrosenzitivních osob.
6) Z pověření štýrské zemské vlády analyzoval Oberfeld (2008) za použití údajů o zdravotním stavu 1309 osob (živých i již zemřelých) souvislost mezi činností vysílače pro mobilní síť C a výskytem nádorů u obyvatelstva 2 rakouských obcí Hausmannstätten a Vasoldsberg, kde byl v letech 1984 až 1997 provozován vysilač o výkonu 25 Wattů. Osoby byly rozděleny do dvou skupin podle vzdálenosti bytu od vysílače: 0 - 200 m a 200 - 1200 m. V okruhu do 200 m bylo zjištěno až osminásobně vyšší riziko výskytu nádorů, zejména v oblasti mozku a hrudi, než v okruhu nad 200 m. Studie byla publikována 20. ledna 2008.
Na základě výsledku této studie se v březnu 2008 štýrský parlament usnesl podat u spolkového rakouského parlamentu podnět k přijetí tzv. salcburské hodnoty předběžné opatrnosti (1 mW/m²) jako závazného limitu platného pro celé Rakousko.
Základnové stanice DECT a antény WLAN by neměly být používány.
Dlouhodobé expozice vůči signálům ze základnových stanic GSM a UMTS by měly být ve venkovní oblasti preventivně omezeny na cílovou hodnotu 10 µW/m² a v budovách na 1 µW/m².
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama