Zdravotní účinky mobilních telefonů: velká výzva současnosti

15. srpna 2008 v 8:33 | Radomil Hradil |  Články - vliv na lidské zdraví
(Napsáno pro časopis Člověk a výchova 3-2008)
Podle posledních statistik[1] už 64 procent domácností v ČR zrušilo pevnou linku a používá výlučně mobilní telefony. V Německu naproti tomu telefonuje jen z mobilů 11 procent domácností, v Nizozemí 9 procent a ve Švédsku pouhá 3 procenta. O čem tato čísla vypovídají? O naší pokrokovosti a pružnosti? Nebo spíše o naší naivitě, s jakou jsme podlehli nové - a jak se ukazuje dosti nebezpečné - technologii? Odborníci hovoří o "vášni Čechů pro mobily". Bohužel jsou takto slepě "vášnivé" stále více i děti.

Ohrožení dětí mobilními telefony

Právě děti jsou totiž v této souvislosti zdravotně nejvíce ohroženou skupinou obyvatelstva. To si na základě vlastních výzkumů uvědomili například vědci z Ruské národní komise pro ochranu před neionizujícím zářením, kteří vysvětlují větší ohrožení dětí vyšší vodivostí jejich mozkové tkáně, menší velikostí hlavy, tenčí lebeční kostí atd. Záření mobilu u nich může snadněji pronikat do nervové tkáně mozku a působit zde změny, které již byly vědecky prokázány - ať už se jedná o změny v EEG, nebo o destrukci nervových buněk, případně při dlouhodobé expozici o rakovinné bujení. Ruští odborníci varují, že děti používající mobil jsou ve zvýšené míře vystaveny poruchám paměti, poruchám pozornosti, snížení mentálního a kognitivního výkonu, poruchám spánku a epilepsii. Ve věku 25 až 30 let u nich lze, jak uvádějí, předpokládat výskyt nádorů mozku a sluchového nervu, v pozdějším věku pak Alzheimerovu nemoc, deprese a další degenerativní poruchy centrální nervové soustavy (CNS). Proto také v dubnu tohoto roku předali hlavnímu ruskému hygienikovi rezoluci, v níž ho vyzývají k účinné ochraně zdraví dětí. Přitom je třeba podotknout, že v Rusku platí desetkrát přísnější hygienické limity týkající se elektromagnetického záření než u nás a ve většině zemí EU a že Rusko patří vedle Švýcarska[2], Polska, Itálie nebo Číny k těm několika málo zemím, které se postavily tlaku OSN na tzv. "harmonizaci" příslušných hygienických limitů na konci devadesátých let.
Oleg Grigorjev, místopředseda ruské komise, doporučuje, aby děti omezily komunikaci mobilními telefony na skutečně naléhavé případy. Dospělým pak doporučuje, aby netelefonovali déle než 15 minut a aby po každém hovoru následovala pětinásobně dlouhá regenerační přestávka, tedy po desetiminutovém hovoru 50 minut bez mobilního telefonu. Během spánku by měl být mobil vypnutý nebo umístěný alespoň metr od hlavy.
Varovné hlasy se však ozývají nejen z Ruska. Vídeňská lékařská komora vydala rovněž v dubnu 2008 plakát s deseti lékařskými pravidly pro zacházení s mobily; plakát je vyvěšován v čekárnách a ordinacích vídeňských lékařů. Telefonování mobilním telefonem by podle vídeňských lékařů měli lidé omezovat na minimum, děti do 16 let by mobil měly používat jen v krajním případě, lidé by neměli telefonovat ve vozidlech a prostředcích hromadné dopravy a mobilní telefon by neměli nosit na těle. Kde to jde, by měli používat pevnou linku.
V červnu 2008 zveřejnilo dvacet vědců z Francie, Itálie, Nizozemí a USA, většinou onkologů, provolání, v němž vyzývají k prevenci a opatrnosti při používání mobilů. Děti do 12 let by podle nich neměly mobilní telefony používat vůbec. Na konci července 2008 informovaly zpravodajské agentury o tom, že vedoucí Ústavu pro výzkum rakoviny při univerzitě v Pittsburghu (USA) dr. Ronald B. Herberman vyzval svých 3000 spolupracovníků, aby pokud možno omezili používání mobilních telefonů. Herberman se kromě toho naléhavě vyslovil pro zákaz používání mobilů dětmi a pro zákaz telefonování mobily na veřejných místech a v hromadných dopravních prostředcích.
Obavy vědců, i když jsou politiky a zdravotníky odpovědnými za ochranu veřejného zdraví dosud přehlíženy, nejsou nepodložené. V květnu tohoto roku například zveřejnil Independent výsledky epidemiologické studie provedené univerzitami v Aarhusu (Dánsko) a v Los Angeles (USA), v níž byly vyhodnoceny zdravotnické údaje více než 13.000 dánských dětí z doby prenatálního vývoje a postnatálního vývoje do sedmi let života. Závěr: Pravděpodobnost, že děti budou trpět poruchami chování, např. hyperaktivitou, se zvyšuje o více než 50 procent u dětí, jejichž matky v těhotenství pravidelně používaly mobilní telefon. Pravděpodobnost se zvyšuje s intenzitou používání mobilu. Pokud děti navíc samy používají mobilní telefon ve věku do sedmi let, stoupá riziko na 80 procent.

Lékaři varují

Zdrojem záření (resp. elektromagnetického pole, EMP), které se používá k přenosu informací u mobilních telefonů, domácích bezdrátových telefonů a bezdrátových internetových sítí, však nejsou jen samotné přístroje, ale především vysílače, které tyto přístroje obsluhují. Ve městech je najdete na střechách domů jako tzv. základnové stanice, na venkově jsou instalovány na speciální stožáry, ale také na tovární komíny, sila, rozhledny atd. Neustále jich přibývá a hustota EMP roste, pokrytí je stoprocentní, většinou několika sítěmi najednou.
V listopadu 2007 tak byla zveřejněna americká vědecká studie sledující vliv tohoto EMP na výskyt autismu u dětí. Autismus je v současnosti ve Spojených státech vývojová porucha s nejvyšším nárůstem počtu případů. Autoři studie dr. Tamara Mariea a dr. George Carlo zjistili přímou souvislost mezi EMP používaným pro bezdrátový přenos informací, narušením fyziologie buněk a následným výskytem příznaků autismu.
V posledních měsících se zprávy množí a například i Evropská agentura pro životní prostředí EEA vznesla v červnu 2008 požadavek na zpřísnění hygienických limitů v této oblasti, avšak varování lékařů přicházela i dříve. V roce 2000 (kdy u nás došlo k desetinásobnému změkčení hygienických limitů) podepsalo na mezinárodní vědecké konferenci v Salcburku dvacet účastníků (z toho 7 profesorů) z jedenácti zemí rezoluci, v níž doporučují považovat za bezpečnou podstatně nižší hodnotu hustoty zářivého toku (1 mW/m2), než jaká dnes platí u nás (8900 mW/m2 pro frekvenci 1800 MHz). Autor tohoto textu se na vlastní kůži přesvědčil, že hodnoty pohybující se kolem 2 mW/m2 způsobují při trvalé expozici během několika dní závažné zdravotní poruchy.
V roce 2002 zveřejnili němečtí lékaři tzv. Freiburskou výzvu, kterou podepsaly více než tři tisíce praktikujících lékařů. Autoři v ní dávají používání mobilů a instalaci základnových stanic v blízkosti bytu do přímé souvislosti např. s dramatickým nárůstem poruch srdečního rytmu, srdečních infarktů, degenerativních onemocnění mozku, poruch učení, koncentrace a chování u dětí a výskytu rakovinných onemocnění, zejména leukémie a nádorů mozku. Lékaři ve výzvě požadovali "masivní snížení limitních hodnot", zákaz používání mobilů ve školách, nemocnicích, veřejných budovách a dopravních prostředcích, vytváření zón bez mobilních telefonů a vysílačů atd. Politici výzvu nevzali na vědomí.
V roce 2005 se ozvali pro změnu finští lékaři a fyzikové, k nimž se připojilo mnoho lékařů ze zahraničí. Otevřeným dopisem (tzv. Helsinská výzva) se obrátili na členy Evropského parlamentu a požadovali okamžité zavedení nových evropských standardů pro ochranu zdraví obyvatelstva před účinky tohoto druhu záření. Jejich výzva zůstala bez odezvy.
S podobnými výzvami a rezolucemi přišli také účastníci dalších vědeckých konferencí: v únoru 2006 v italském Beneventu, v listopadu 2007 v Londýně, v prosinci 2007 v Benátkách. O tom všem se u nás nemluví, a i když už desítky vědeckých studií prováděných převážně zkušenými univerzitními týmy na celém světě prokázaly přímou příčinnou souvislost mezi EMP používaným pro bezdrátový přenos informací a poruchami zdraví, tvrdí naše oficiální instituce a orgány pověřené ochranou našeho zdraví, že toto záření je neškodné. To je patrně také pravý důvod zmiňované české "vášně" pro mobilní telefony. Tedy trestuhodné zamlčování a bagatelizování ze strany oficiálních institucí, nezájem našich lékařů a naprostá lehkomyslnost, důvěřivost a - přiznejme si to - také velká pohodlnost uživatelů.

Škodlivé účinky EMP

Shrňme si pro informaci, jaké zdravotní vlivy tohoto druhu EMP již byly prokázány; pomineme přitom tentokrát empirická pozorování a omezíme se na vědecké studie, a to jen na ty, které byly publikovány za posledních 8 let:
- únava, bolesti hlavy, poruchy spánku, poruchy koncentrace, ztráty paměti, závrati, bušení srdce, rychlé vyčerpání, dušnost, podrážděnost, nechutenství, nevolnost, nepohoda, deprese, a to v souvislosti se vzdáleností od mobilního vysílače nebo s hustotou EMP v místě spánku a odpočinku zkoumaných osob;
- změny v EEG mozku;
- pokles hladiny hormonu melatoninu odpovědného za regeneraci organismu;
- poruchy DNA a chromozomů;
- změny v buněčném cyklu a bujení buněk;
- snížení počtu živých spermií ve spermatu o desítky procent a omezení pohyblivosti zbývajících spermií;
- několikanásobné zvýšení rizika výskytu nádorů mozku, sluchového nervu a příušnic v závislosti na četnosti a době používání mobilního telefonu;
- několikanásobné zvýšení rizika výskytu nádorů (zejména nádorů mozku a prsu) v závislosti na vzdálenosti od mobilního vysílače při dlouhodobém pobytu osob;
- dále již zmiňovaný vliv na výskyt autismu, hyperaktivity a poruch chování u dětí.
Uvědomíme-li si, že větší počet studií prokazujících přímý vliv doby a četnosti používání mobilních telefonů na výskyt rakoviny mozku pochází ze Švédska, nepřekvapí nás zdrženlivost, s níž se Švédové vzdávají pevné linky.
V případě lidí, nejen dětí, se tedy jedná především o ohrožení mozku a CNS, dále srdeční soustavy a krvetvorby (již po 20 vteřinách hovoru se mění krevní obraz) a potom plodnosti a životnosti pohlavních buněk. Narušován je také metabolismus enzymů, vylučování hormonů, na buněčné úrovni je to funkce buněčných membrán, dochází ke zlomům DNA a poškozování chromozomů. Tedy dostatek důvodů, abychom byli v používání mobilů, bezdrátových telefonů a Wi-Fi velmi opatrní. Navíc se ukazuje - a je to koneckonců logické - že tyto negativní účinky platí nejen pro lidi, ale i pro zvířata; zde k tomu přistupují navíc poruchy navigace u hmyzu a ptáků a celkové oslabení imunity, např. u včel. A ještě jeden tip: všímejte si konců větviček u stromů rostoucích v blízkosti vysílačů a ve městech, například u bříz; často budete moci pozorovat, že nápadně usychají.

Co tedy dělat pro zdraví našich dětí?

Všechny tyto skutečnosti nás staví před velmi závažná rozhodnutí: Budu i za tuto cenu používat mobilní telefon? Pokud ano, tedy jak často a k jakým účelům? Co mohu udělat pro zmírnění následků, které tím způsobím? Opravdu mi peníze, které získám pronájmem střechy domu k instalaci základnové stanice, stojí za to? A potřebuje mobil mé dítě? Skutečně nad ním musím mít stálou kontrolu? Mohu snad svůj strach o ně překonat i jinak, třeba pomocí důvěry v to, že se stane, co se stát má, a že nad ním bdí i někdo jiný než já jako rodič? Tím však naše odpovědnost nekončí: Co mohu udělat pro to, aby prostředí, ve kterém žijí mé děti, bylo prospěšné jejich zdraví? V tomto případě to někdy bude vyžadovat velkou občanskou angažovanost: Jak zabránit instalaci vysílačů v blízkosti školy a školky?
Profesor Peter Semm z univerzity ve Frankfurtu nad Mohanem, objevitel elektromagnetické citlivosti zmiňovaného hormonu melatoninu, řekl: "Nepustil bych své dítě do školky, kdyby v okruhu 250 metrů stálo vysílací zařízení pro mobilní telefony."
Vláda rakouské spolkové země Salcbursko v informační brožuře o elektrosmogu, kterou vydala v lednu tohoto roku, doporučuje neinstalovat na školách žádné vysokofrekvenční vysílače, nařídit školním řádem vypnutí mobilů na pozemku školy a případně se spojit s provozovatelem vysílače umístěného v blízkosti a snažit se dosáhnout snížení vysílacího výkonu nebo jeho odinstalování. To nebude v našich podmínkách snadné. V sousedních zemích bývá ovšem instalace každého nového vysílače v obydlené lokalitě předmětem velkého odporu obyvatel. Lidé píší petice, sbírají podpisy, jednají se zastupitelstvy. Ta se mnohdy staví plně na jejich stranu a odmítají udělit stavební povolení. K tomu je však nutná značná úroveň vědomostí o zdravotních účincích EMP; jenže takovou osvětou se u nás, vášnivých telefonistů, nikdo nezabývá. Nicméně je třeba začít. Už jen z toho důvodu, že pokud se na úrovni EU podaří dosáhnout snížení hygienických limitů pro EMP, a u nás v důsledku toho budou zavedeny přísnější normy, aniž by lidé znali důvody, zvedne se pouze vlna nevole kvůli zhoršenému signálu; lidé budou reptat, že jim někdo bere vášnivě milovanou hračku. Proto by snad ani nebylo dobře, kdyby k nápravě zoufalé situace došlo bez našeho přičinění.
Na závěr tak mohu jen vyslovit svou naději, že včas procitneme k vědomí vlastní odpovědnosti a budeme dostatečně bdělí. Neboť, řečeno slovy pražského, německy píšícího spisovatele a mystika Gustava Meyrinka, bdělost, toť vše…


[1] Studie německé asociace Bitkom sdružující 1200 telekomunikačních a informačních společností; výsledky zveřejnily 28. 7. 2008 Lidové noviny a portál iDnes.cz.
[2] Poslankyně parlamentu v kantonu St. Gallen MUDr. Yvonne Gilli přitom v květnu 2007 v jednom interview uvedla, že podle odhadů trpí každý dvacátý Švýcar zdravotními problémy způsobenými zářením mobilních telefonů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 eqizolekspo eqizolekspo | E-mail | Web | 4. června 2009 v 20:16 | Reagovat

1i4zd3  <a href="http://ksahimxfglow.com/">ksahimxfglow</a>, [url=http://hmyhnpgmipah.com/]hmyhnpgmipah[/url], [link=http://wscrurkhqwlg.com/]wscrurkhqwlg[/link], http://sebaamsbgdxb.com/

2 edhardy edhardy | E-mail | 26. září 2010 v 7:46 | Reagovat

Poslankyně parlamentu v kantonu St. Gallen MUDr. Yvonne Gilli přitom v květnu 2007 v jednom interview uvedla, že podle odhadů trpí každý dvacátý Švýcar zdravotními problémy způsobenými zářením mobilních telefonů.http://www.power4game.com/

3 edhardy edhardy | 26. září 2010 v 7:46 | Reagovat

http://www.power4game.com/

Poslankyně parlamentu v kantonu St. Gallen MUDr. Yvonne Gilli přitom v květnu 2007 v jednom interview uvedla, že podle odhadů trpí každý dvacátý Švýcar zdravotními problémy způsobenými zářením mobilních telefonů

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama