Rozhovor: Mobily a my

18. září 2008 v 16:21 | Pavla Bejšáková |  Tiskové zprávy, otevřené dopisy, rozhovory

Rozhovor s R. Hradilem o působení mobilních telefonů na člověka a přírodu

(Pro Časopis waldorfských tříd v Praze - Dědině)
Protože se přednáška na téma "mobilní telefony", kterou jsme pro rodiče v naší škole uspořádali 17. června, setkala s nebývalým zájmem (více než 40 účastníků), požádali jsme autora přednášky Ing. Radomila Hradila o zodpovězení několika otázek na toto téma. R. Hradil je přírodovědec, autor knih o přírodě, novinář a zakladatel prvního českého Camphillu v Českých Kopistech (komunitní domov pro postižené občany spojený s řemeslnými dílnami a biozemědělstvím). Působením mobilních telefonů na člověka a přírodu se začal zabývat poté, co se účinky elektromagnetického záření z vysílače mobilního signálu umístěném na sousedním domě projevily na zdraví členů jeho rodiny a donutily ji k přestěhování.
1) Proč je "mobilování" u dětí nebezpečnější než u dospělých? Pokud děti dnes běžně mobilují, jaké se u nich dají očekávat zdravotní problémy a kdy se mohou začít projevovat?
Podle vědců, kteří před používáním mobilních telefonů dětmi naléhavě varují, je to proto, že děti jsou dosud ve vývoji, mají tenčí lebeční kost, jinou vodivost tkání atp. U dětí také, na rozdíl od dospělých, probíhá krvetvorba i v plochých kostech lebky a záření mobilů tento jemný proces narušuje a mění prokazatelně krevní obraz. Dochází ke "spékání" červených krvinek, vznikají tzv. "štočky" neboli "clustry", které mohou zacpat krevní kapiláry a způsobit v poměrně mladém věku mrtvici. U dětí používajících mobilních telefon se projevují poruchy učení, nesoustředěnost, únava, poruchy spánku, dokonce poruchy chování a hyperaktivita. To vše souvisí s narušením hladiny hormonů a s narušením normálních procesů v mozku. Ozařování mobilem může způsobovat poruchy imunitního systému s následnými ekzémy, alergiemi atd. Někteří vědci a lékaři doporučují, aby děti nepoužívaly mobilní telefony, ale i domácí bezdrátový telefon do svých 12 let, jiní dokonce hovoří o tom, že by ho neměly používat až do 16 let.
Co se týče očekávání zdravotních problémů v pozdějším věku, uvádějí například vědci z Ruské národní komise na ochranu před neionizujícím zářením, že ve věku 25 až 30 let to je zvýšený výskyt nádorů mozku a sluchového nervu, v pozdějším věku výskyt Alzheimerovy nemoci, depresí a dalších degenerativních poruch CNS. Zdá se, že záření mobilu není něco, na co by si organismus zvykl, ale že jeho účinek se naopak kumuluje a k rakovinnému bujení dojde po deseti, patnácti letech běžného používání.
2) Co když dítě nosí zapnutý mobil stále u sebe (v tašce, v kapse), ale používá ho jen výjimečně?
Pokud někdo nosí telefon přímo na těle, např. na šňůrce na krku, v náprsní kapse nebo v kapse u kalhot, permanentně si ozařuje citlivé orgány, tj. srdce nebo pohlavní žlázy, což může způsobit např. poruchy srdečního rytmu v jednom případě nebo poruchy funkce pohlavních žláz ve druhém případě.
I když netelefonujeme, vysílá mobilní telefon pravidelně impulsy, aby udržoval spojení s vysílači. Když je špatný signál, vysílá s maximálním výkonem. Když cestujeme, vzdálenost vysílačů a intenzita signálu se mění a mobil pak zvyšuje četnost impulsů a také výkon - proto se nám tak rychle vybíjejí baterky. A to záření pak zčásti absorbuje naše tkáň na místě, na němž máme přiložený mobil.
Pokud někdo nosí mobil v tašce, neohrožuje tolik sám sebe, ale i tak zatěžuje zářením své okolí a podílí se na zvyšování radiační zátěže pro ostatní lidi a zvířata.
3) Jak je to u mobilů v ložnici? Někteří lidé běžně spí s mobily u hlavy a používají mobil místo budíku…
Právě pro odpočinek a zejména spánek je důležité, aby člověk nebyl tomuto záření vystaven. V noci dochází k regeneraci organismu a ta je ve vysokofrekvenčním elektromagnetickém poli silně narušena. Vědci to přičítají mimo jiné narušení činnosti epifýzy, tj. šišinky neboli nadvěsku mozkového, a tvorby hormonu melatoninu. Ten je odpovědný za regeneraci organismu a v epifýze se vytváří jen ve spánku.
Z anthroposofického hlediska to můžeme chápat i tak, že toto záření zabraňuje náležitému oddělení Já od těla ve spánku a regenerující činnosti éterného těla; sám jsem to velmi zřetelně zažil. Já je tedy jakoby poutáno na tělo, na hmotu, a brání se mu v možnosti návratu do duchovního světa a spojení se se vším, s čím se zde během spánku obvykle spojuje.
4) Existují už výzkumy, jak působí elektrosmog na těhotné ženy a novorozence?
Ano, např. velmi rozsáhlý výzkum z Dánska, na kterém se podílely univerzity v Aarhusu a v Los Angeles a který byl zveřejněn letos v květnu. Bylo sledováno 13.000 dětí, a to již od svého prenatálního vývoje a dále prvních sedm let života. Zjistilo se, že se o 50 % zvyšuje pravděpodobnost hyperaktivity a poruch chování u dětí, jejichž matky v těhotenství běžně používaly mobilní telefon. Pokud telefon používají děti samy ve věku do 7 let, zvyšuje se pravděpodobnost na 80 %. Srovnání bylo možné jen díky tomu, že výzkum se prováděl již v 90. letech, kdy ještě byly matky, které mobil nepoužívaly… Vědci ovšem tápou, jak by mohlo mít vliv na plod to, že si matka mobilem ozařuje hlavu. Ale myslím, že co se týče zrodu nového života, tápou vědci vůbec v mnoha věcech…
Jiný výzkum z Ameriky zase prokázal souvislost mezi výskytem příznaků autismu a zářením mobilních telefonů. Autismus je přitom v USA vývojová porucha s nejvyšším nárůstem počtu případů.
5) Jak je to s účinky telefonování v dopravních prostředcích (autech, tramvajích, vlacích...)?
Kovy toto záření odrážejí, takže při telefonování v dopravním prostředku, ve vozidle apod. se intenzita EMP uvnitř značně zvyšuje - kromě odrazů k tomu ovšem přispívá i již zmiňovaný zvýšený vysílací výkon mobilů při permanentní změně stanoviště za jízdy.
Někdy může být toto zvýšení skutečně enormní. Jel jsem například nacpaným vlakem; zůstali jsme stát na Smíchově, když tu zahlásili, že vlak bude mít asi 20 minut zpoždění. V tu chvíli všech 50 nebo 60 lidí ve vagonu vytáhlo mobil a začalo telefonovat. Když si představíte záření mobilů jako viditelné, třeba jako červenou barvu různé intenzity šířící se prostorem a odrážející se od stěn (což se dělá při počítačových simulacích radiační zátěže určitého prostoru), pak si můžete udělat obrázek o tom, co se v tu chvíli děje.
Ta pomyslná červená barva je ovšem také vstřebávána tkání lidí v tom vagonu. A vzhledem k zákonu o zachování energie nemizí, ale mění se na jiné formy energie, které zasahují do jemných energetických procesů buněk, tkání, orgánů a celého organismu.
To vše si někteří lékaři uvědomují. Už v roce 2002 proto více než tři tisíce lékařů podepsalo tzv. Freiburskou výzvu (český překlad viz elektrosmog.blog.cz), v níž požadují zákaz mobilů v dopravních prostředcích, ale také ve školách, nemocnicích atd.
6) Liší se působení elektromagnetického záření na člověka v tradičních zděných budovách a moderních budovách s kovovými konstrukcemi a plášti?
Kovy, jak jsem říkal, záření odrážejí, záleží ovšem na druhu konstrukce, konkrétně na velikosti "děr" mezi kovovými pruty vkládanými do betonových panelů apod., jestli vlny projdou, nebo ne. Špatný signál ovšem v kancelářských objektech nemohou potřebovat, takže se to řeší tak, že se uvnitř instaluje vlastní "vnitřní" vysílač. Pak jste na tom ovšem podobně nebo možná ještě hůř než v tom nacpaném vagonu, ve kterém všichni telefonují.
Pokud v moderní stavbě bydlíte, žádný interní vysílač namontovaný nemáte a máte špatný signál, pak jste před zářením externích vysílačů poměrně dobře chráněni, o to větší vysílací výkon však musí mít vaše mobily a vy si tím víc ozařujete vlastní mozek. To je také problém obyvatel venkova, kteří bydlí daleko od vysílače. Jejich mobil vysílá s velkým výkonem, a tak např. prof. Hardell ze Švédska letos v této souvislosti konstatoval až třikrát větší výskyt nádorů mozku u venkovanů oproti lidem z města.
Bydlet v takové moderní stavbě, i když sami mobil nepoužíváte a jste tedy z hlediska elektrosmogu v klidu, však není žádná výhra. Tyto stavby trpí jinými neduhy, takže se dnes už oficiálně hovoří o syndromu nemocných budov (SBS) - ale to je jiná kapitola.
7) Nejsou pro naše zdraví nebezpečnější vysílače mobilních signálů než samotné mobily?
Záleží na konkrétních podmínkách. Pokud například sami netelefonujete, tak jako já a moje žena, ale musíte bydlet v blízkosti takzvané základnové stanice, tedy mobilních vysílačů, pak určitě. Zatímco mobilními telefony se lidé přímo ozařují jen po značně omezenou část dne, je záření vysílačů permanentní. Pak už záleží jen na výkonu vysílače, vzdálenosti a na tom, jestli vás kryje nějaká zástavba, nebo to do oken dostáváte přímo.
8) Co když mi září vysílač ze střechy sousedního domu přímo do oken bytu? Jaké to má účinky na mé zdraví a jak se mohu bránit?
Jak již bylo řečeno, záleží na vzdálenosti a výkonu konkrétního vysílače. U nás se ukázalo, že vzdálenost 150 metrů od základnové stanice plně stačí k tomu, aby člověk měl značné zdravotní problémy způsobené ozářením, konkrétně poruchy spánku, bolesti hlavy, ekzémy a další příznaky poruch imunitního systému.
Pokud u sebe a členů vaší rodiny začnete pozorovat zdravotní problémy jako zmiňované poruchy spánku a soustředění, bolesti hlavy, dlouhodobou únavu a vyčerpání, častější nevolnosti, závratě, poruchy paměti, poruchy štítné žlázy, poruchy srdečního rytmu, krvácení z nosu, poruchy krevního tlaku, hučení v uších (tinitus) apod., měli byste přemýšlet, zda tyto problémy nemohou mít souvislost s umístěním mobilního vysílače v okolí vašeho domu. To vše mohou být důsledky dlouhodobého vystavení vyšší hladině elektromagnetického pole.
A jak se bránit? Můžete zkusit přesvědčit majitele domu, aby odstoupil od smlouvy s telekomunikační společností na pronájem střechy. Někdo zkouší vyjednávat přímo s telekomunikační společností, aby snížila výkon vysílače. Můžete si také zjistit, kde v bytě máte nejnižší hladinu záření, a tam umístit postel nebo pracovní stůl. Případně existují ochranné tkaniny, jakési záclony s kovovým vláknem, které záření odrážejí; jsou ovšem dosti drahé.
9) Nebyla by na místě povinnost, aby s umístěním vysílače na střeše domu vyslovili souhlas lidé, kteří bydlí v okolí (majitelé sousedních domů) a jejichž zdraví je tímto zásadně ohroženo? Máte zkušenosti s tím, jestli a jak mohou ovlivnit umístění vysílače obyvatelé ostatních zemí Evropy?
To by asi nemělo žádný právní podklad, vzhledem k tomu, že škodlivé netepelné působení tohoto záření není oficiálními (zákonodárnými) kruhy uznáno za existující. Nicméně ve světě se lidé proti instalaci vysílačů v blízkosti bydliště, školy apod. dost bouří, sbírají podpisy, protestují. Mnohdy se za ně postaví i zastupitelstvo a odmítne udělit stavební povolení, ani pro ně však někdy není snadné najít legitimní důvod k takovému zamítnutí.
Řešení je podlé mého jen globální, a to prosadit na mezinárodní úrovni podstatné zpřísnění hygienických limitů; k tomu také směřuje petice vytvořená skupinou vědců nazvanou Bioinitiative (na stránky s peticí se lze dostat přes elektrosmog.blog.cz).
10) Co myslíte, že vede majitele domu k tomu, že umožní telefonnímu operátorovi umístění vysílače na střeše svého domu? Vždyť si musí uvědomovat zdravotní rizika pro obyvatele svého domu...
Většinou si tato rizika asi vůbec neuvědomují, protože u nás se o nich v médiích na rozdíl od jiných zemí zatím nediskutuje. Potom jsou zde finanční důvody. Za roční pronájem střechy se platí kolem 150.000 Kč, u strategicky umístěné střechy třeba i 400.000 Kč. Tyto peníze jdou většinou do fondu oprav domu, proto také má dnes tolik domů s vysílači na střeše novou fasádu. Už ale výše pronájmu, tedy to množství peněz, které jsou za to operátoři ochotni nabídnout, by nám mělo být podezřelé. Pokud by to nemělo určité riziko, nikdo by vám tolik peněz jen tak nedal; je to prostě taková smlouva s čertem. (:-)
11) Je možné zjistit, jak je elektrosmogem zasažen můj byt a případně najít vhodné místo pro umístění lůžka?
Ano, hladinu elektrosmogu lze změřit. Takové měření provádí příslušná Národní referenční laboratoř Státního zdravotního ústavu (SZÚ), měření ovšem stojí téměř šest a půl tisíce korun. Na internetu lze najít i firmy (osoby), které takové měření provádějí soukromně za podstatně méně peněz. Anebo si měřící přístroj můžete pořídit, tzn. zakoupit, případně zapůjčit od někoho, kdo si ho už koupil. Obyčejný akustický detektor elektrosmogu lze pořídit asi za 2700 Kč. Přístroj, který uvádí i konkrétní hodnoty měření, tedy tzv. analyzátor, stojí od 8.000 nahoru. Do ČR tyto přístroje dováží třeba firma Conrad.cz. Na Pardubicku se dalo dohromady několik rodin a takový přístroj si společně zakoupili. Semilská waldorfská škola si stejný přístroj zakoupila pro pokusy prováděné ve fyzice a půjčuje je rodinám svých žáků k měření elektrosmogu v jejich domácnostech.
Změření je třeba provést důkladně, protože i v rámci jedné místnosti jsou poměry hodně rozdílné; člověk by třeba neměl spát v takzvaných hot spots (horká místa), velikých asi jako míč, kde jsou hodnoty oproti okolí hodně vysoké.
12) Jak se zvýšilo zatížení našeho území elekrosmogem za poslední desetiletí a jaké zvýšení se dá ještě očekávat?
Víte sama, jak dlouho se používají mobilní telefony, wi-fi apod. Do té doby byly dané frekvence prázdné. V roce 2000 u nás navíc došlo k více než desetinásobnému změkčení norem, aby rozvoji těchto technologií nestálo nic v cestě. Odborníci ze SZÚ, kteří dělali dlouhá léta výzkum a tomuto politickému rozhodnutí se postavili, byli vyhozeni; dosazeni byli noví, poslušní "odborníci".
Je těžké odhadnout, jaký bude další vývoj. Zatížení našeho životního prostředí touto frekvencí EMP se zřejmě bude zvyšovat tak dlouho, než, obrazně řečeno, pohár přeteče. A ten přeteče tehdy, až bude následné poškození lidského zdraví takovým národohospodářským problémem, že daně získané z prodeje a provozu mobilů budou nižší než náklady na nápravu zdravotních škod. Samozřejmě ale nemusíme čekat tak dlouho a další zvyšování zastavíme dříve, než budeme opravdu muset. Anebo než bude pozdě.
13) Jak na zdravotní rizika způsobená stále narůstající hustotou elekromagnetického pole reagují orgány a instituce zodpovídající za zdraví občanů ČR? Víme, že hygienici jsou u nás velmi "přísní"...
Hygienici dohlížejí na dodržování norem, tedy příslušných hygienických limitů. Ty se dodržují, protože jsou tak měkké, že je snad ani není možné překročit. Problémem jsou tedy nesmyslné normy, proti kterým se bouří vědci a lékaři na celém světě, které ale politikové, přinejmenším ti naši, zatím nehodlají měnit.
14) Jaké máme normy max. elektrosmogového zatížení (hygienických limitů) v porovnání s ostatními státy Evropy?
Jsou srovnatelné s většinou ostatních zemí. Některé země ovšem tlaku OSN na tzv. harmonizaci norem na přelomu tisíciletí odolaly a mají normy desetkrát tvrdší; je to třeba Polsko, Rusko, Čína, ale také Švýcarsko nebo Itálie. Lichtenštejnsko dokonce přijalo zákon (v platnosti je od 1. 9. 2008), podle kterého musí operátoři snížit do konce roku 2012 záření vysílačů ještě desetkrát, takže se dostanou na stonásobně nižší hodnoty, než jsou dnes povolené u nás. To je v každém případě zajímavý precedens.
15) Je pravda, že čeští občané patří mezi "nejvášnivější" uživatele mobilů? Proč myslíte, že naši západní sousedé tolik nepropadli této vášni? Myslíte, že se více zajímají o nebezpečí, která tato masivně se rozšiřující technologie s sebou přináší?
Říkají to lidé z telekomunikační branže a dokládají to i statistiky. 64 % domácností u nás nemá pevnou linku, jen mobily. V Německu je to 11 %, v Nizozemí 9 % a ve Švédsku pouhá 3 % domácností. U nás bohužel hrají oficiální instituce hru "mobily neškodí, a kdo tvrdí, že ano, je blázen", lékaři se tím nezabývají, nezajímá to novináře, ochránce životního prostředí, dokonce ani rodiče.. Každý, kdo má mobil, se podvědomě bojí myšlenky, že by jemu nebo jeho dítěti, kterému ho daroval, mohl škodit, a to dokonce velmi vážně.
Na Západě o tom diskutují odborníci, včetně univerzitních profesorů, lékaři, rodiče, občané zakládají iniciativy atd. Když zapátráte na webu, najdete mnoho specializovaných stránek v němčině a angličtině, které informují o všech nových vědeckých poznatcích, diskusní fóra atd.
16) Co všechno zatěžuje naše domácnosti elektrosmogem a v jaké míře?
To by byla otázka na zvláštní článek, který by ale musel sepsat odborník na elektrotechniku a fyziku, jímž já nejsem. Elektrosmog je široký pojem, který zahrnuje jak nízkofrekvenční, tak vysokofrekvenční elektromagnetická pole. Salcburská zemská vláda například vydala brožuru, kde občanům radí, jak omezit škodlivé účinky elektrosmogu. Já osobně bych doporučil (a totéž říkají i zahraniční lékaři) nahradit veškeré bezdrátové technologie v domácnosti "drátovými", tzn. žádnou wi-fi, žádný bezdrátový telefon atd. My doma nepoužíváme ani mobilní telefony a ani mikrovlnnou troubu.
Co se týče nízkofrekvenčního EMP, rozhodně bych nevyhledával bydlení v blízkosti vysokého napětí, trafostanic, elektrifikované železnice atd.
17) Můžete mi jako naprostému laikovi vysvětlit míru nebezpečnosti elektrosmogového zatížení např. u TV a radiového vysílání, mikrovlnných trub, mobilních sítí či jiných podobných technologií?
O tom se přou největší vědecké kapacity, takže tak jednoduché to nebude. Jde o to, že každá z těch věcí je postavena na záření, resp. EMP jiné frekvence. A otázkou je, co příslušná frekvence dělá s živou buňkou, to znamená s jejími orgány, s jádrem, s buněčnou membránou atd., co dělá s tkání, v níž jsou buňky propojené a vzájemně nějak komunikují, co dělá s orgánem a celým organismem. A co dělá s tzv. duševními funkcemi. Vědci většinou nevědí předem, co která frekvence způsobí, a teprve podle pozorování účinků se snaží přijít na to, jak je to možné. Někteří "vědci" dokonce tvrdí, že podle jejich teorií (a světonázoru) žádný účinek být nemůže, tedy že ani žádný účinek není… To jsou ovšem bohužel ti, kterými se politikové prosazující bezpodmínečný rozvoj technologií rádi zaštiťují.
18) Je známo, že mikrovlnné trouby jídlo naprosto zbavují života (životních sil). Nepůsobí podobně i mobil např. na naši mozkovou tkáň?
Řekl bych, že záření mobilů a vysílačů dává buňkám jiný signál, než jaký potřebují pro svou správnou funkci a pro správnou funkci celého organismu. Naše buňky komunikují pomocí velmi jemných elektromagnetických impulsů; teď ale dostávají impulsy mnohem silnější a cizorodé, takže se přestávají navzájem "slyšet". Pak třeba začnou bujet nebo přestanou dělat to, co mají.
Pokud připouštíte existenci vitálního (tj. životního, éterného - pozn. red.) těla, můžete si představit, co s ním asi takové záření dělá. A možná je zde i vodítko k pochopení, jak může telefonování těhotné matky způsobovat pozdější narušení zdravého vývoje dítěte.
19) Působí elektrosmog i na přírodu?
Ano, bezpochyby, i my jsme příroda. Stejně jsou na tom domácí i volně žijící zvířata, i když těm zatím vědci tolik pozornosti nevěnovali. A rostlinami nebo mikroorganismy se nezabývali prakticky vůbec. Prostě jsme vyvinuli jakousi technologii, zamořili jsme jí Zemi, a vůbec se nestaráme, co to vlastně kolem nás způsobí. A pak se zase budeme strašně divit, jak to, že nám nikdo nic neřekl…
20) Kde je možné prostudovat si výsledky seriozních výzkumů, které byly již na toto téma provedeny?
Podívejte se, budete-li chtít, na můj blog elektrosmog.blog.cz; najdete tam jak informace o vědeckých studiích, empirických pozorováních, prohlášení lékařů apod., tak i odkazy na mnoho dalších článků a portálů v češtině, němčině i angličtině. Stačí prostě trochu hledat na internetu, a pokud ovládáte nějaký světový jazyk, najdete toho skutečně velmi mnoho - dost na to, abyste si mohla udělat vlastní poměrně objektivní úsudek.
21) Můžete na závěr uvést stručná pravidla pro eliminaci nebezpečí používání mobilních telefonů?
Pokusím se.
a. Omezit používání mobilního telefonu na nejnutnější míru; u dětí to platí dvojnásob;
b. doma používat pevnou linku; nepoužívat bezdrátový telefon ani bezdrátový internet;
c. po každém mobilním telefonátu by měla následovat alespoň pětinásobná přestávka na regeneraci organismu, tj. po pětiminutovém hovoru 25 minut bez telefonování - to je doporučení ruských odborníků;
d. nenosit mobilní telefon na těle, pro telefonování používat raději "sluchátkové" sady;
e. netelefonovat v dopravních prostředcích;
f. při cestách mobil vypínat; totéž v noci.
Nechci být extremistou, ale osobně si stejně myslím, že nejlepší mobil je žádný mobil. I když mobil budete používat jen střídmě, udržujete v chodu celý ten obludný a všudypřítomný systém vysílačů a tím i poškozování lidí a devastaci přírody, jejíž důsledky náležitě poznáme teprve v budoucnu. A to zcela vynechávám otázky související se systémem kontroly občanů, který mobily umožňují. A už vůbec se zde nevěnuji tomu, co časté používání mobilů dělá s našimi duševními schopnostmi, se sociální i jinou vnímavostí, s intuicí, s naší duchapřítomností atd.
Pane Hradile, velmi Vám děkuji za odpovědi pro náš časopis, za zajímavou přednášku i za 1.650 Kč, které účastníci Vaší přednášky vložili do košíčku "dobrovolné vstupné" a které jste poté věnoval našim waldorfským třídám.
Bylo mi potěšením.
Ptala se Pavla Bejšáková
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama