Články - vliv na lidské zdraví

Mobily pomáhají rakovině

31. května 2011 v 20:46 | rh
Server Centrum.cz dnes přinesl zprávu nazvanou "Mobily pomáhají vzniku rakoviny, přiznali prvně experti". Autor se zřejmě dosud o problematiku blíže nezajímal a žil v bláhovém snu o neškodnosti mobilů - jinak si lze jen těžko vysvětlit jeho nelíčené překvapení. Evidentně se s touto skutečností těžko srovnává, když jako novinář mobil zřejmě skoro nedá od hlavy, a tak alespoň zakončuje článek toužebným přáním, když píše, že podle některých studií může mobil i pomáhat. Čemu, na to ovšem odpovídá již v titulu svého článku...

Mobily a poruchy spánku, deprese, metabolismus mozku

4. března 2011 v 21:40 | rh
Pánové Pekárek, Jelínek, Vít, Hrubý a spol, odpovědní za ochranu zdraví obyvatelstva v ČR, už léta tvrdošijně trvají na tom, že nikdy žádná vědecká studie neprokázala negativní vliv záření mobilů na lidské zdraví. Lžou, těch studií je mnoho. Tady jsou dvě nejnovější:
1. Švédští vědci z univerzity v Gothenburgu po dobu jednoho roku sledovali skupinu 4156 mladých lidí ve věku 20-24 let a zjišťovali, zda existuje nějaký vztah mezi frekvencí a způsobem používání mobilního telefonu a příznaky poruch duševního zdraví. U skupiny, která používala mobil nejčastěji, zjistili u mužů statisticky významnější četnost poruch spánku a příznaků deprese a u žen příznaků deprese. Blíže viz: http://www.biomedcentral.com/1471-2458/11/66
2. Henry Lai (USA) a Lennart Hardell (Švédsko) prokázali poruchy metabolismu glukózy v mozku v souvislosti s délkou použití mobilu. Blíže viz: http://www.avaate.org/IMG/pdf/Jama_2011-305-8-_828-829_Radiaciones_electromagneticas_EDITORIAL.pdf

Vysílače vatikánského rádia způsobují rakovinu

27. července 2010 v 21:40 | rh
15. července přinesly Novinky.cz zprávu o tom, že podle zjištění expertů je příčinou zvýšeného počtu nádorových onemocnění a leukémie v určitých oblastech Itálie elektromagnetické pole vytvářené vysílači Rádia Vatikán. (Celý text: http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/205985-vysilace-vatikanskeho-radia-zpusobuji-rakovinu-tvrdi-experti.html)

To ovšem není nic nového a ví se to již dobrých deset let; bližší podrobnosti se lze dočíst třeba v tomto pět let starém článku: http://www.lupa.cz/clanky/neblahe-vlny-z-vatikanu/,

Z dopisu čtenářky blogu

13. září 2009 v 10:46 | Radomil Hradil
Dopis čtenářky blogu:
Dobrý večer pane inženýre, na Internetu jsem zjistila,že se zabýváte studiem elektromagnetického pole a jeho vlivem na lidské zdraví. Bydlíme 10 metrů od stožáru mobilní sítě a od doby,kdy jsme se sem přestěhovali, máme obrovské zdravotní problémy. Já jsem měla již dva zhoubné rakovinné nádory, špatně spíme, manžel má 85% ztrátu sluchu a třes v rukou, že již neudrží hrnek, všechno zapomíná atd.
Rádi bychom, pokud budete souhlasit, toto prokonzultovali s Vámi.Společnost T-mobil nám totiž neustále odpovídá, že stožár nemá žádný vliv na lidské zdraví. Bydleli jsme dříve v Ostravě a byli jsme naprosto zdraví.Tady bydlíme 10 let a naše zdraví se rychle zhoršuje.
s pozdravem JCH, Hrabyně

Odpověď R. Hradil:
Vážená paní, děkuji za zprávu, třebaže neveselou. Doporučuji Vám situaci urychleně řešit, protože - jak je zřejmé z Vašeho mailu - ohroženo již není jen Vaše zdraví, ale i Váš život.
Legislativní situace je bohužel taková, že hygienické limity (které nesmí být překračovány) jsou nastaveny tak, aby umožňovaly bezproblémový provoz telekomunikačních zařízení, nikoli aby chránily lidské zdraví. To je výsledek lobbystické činnosti telekomunikačních společností. Zatímco elektromagnetické pole (EMP) poškozuje prokazatelně zdraví třeba ve vzdálenosti 100 nebo 200 metrů od vysílače, je hygienický limit překračován jen do několika metrů od vysílače (hustota EMP se se vzdáleností od vysílače snižuje). Takže kdyby u Vás hygienici EMP změřili, patrně by zjistili, že se do zákonného limitu vejdete, a řekli by Vám, že je všechno v pořádku, ve skutečnosti však dostáváte smrtelnou dávku. My jsme se s manželkou byli nuceni odstěhovat z bytu vzdáleného 150 m od vysílače, protože jsme začali mít závažné zdravotní problémy již několik dní poté, co jsme se do bytu (v Praze) nastěhovali.
K situaci u nás Vám doporučuji přečíst si článek ing. Nováka z Brna: http://elektro.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=4530
Co můžete dělat? Je možné EMP vysílače nějakým technickým opatřením odstínit (speciální fólie do oken, speciální záclony s kovovým vláknem), avšak je to dost drahé a nejsem si jist, že by to při vzdálenosti 10 m od vysílače bylo dostatečně účinné. Další možnost je odstěhovat se. Jenže to není vždy možné, navíc prodat takový byt znamená dostat do stejné situace jiného člověka. Doporučoval bych Vám nechat si přeměřit EMP v bytě, pokud máte tu možnost, pak byt - třeba i dočasně - opustit a pokusit se věc řešit soudně: inspirací by mohl být případ z Francie:
http://1elektrosmog.pise.cz/124580-soud-zakazal-antenu-na-dome-zatim-v-parizi.html
Také zkusit zalarmovat příslušnou krajskou hygienickou stanici - oni by koneckonců měli dbát na ochranu zdraví.
(...)
S přáním rychlého vyřešení situace
Radomil Hradil

Komentář R. Hradil:
Kolik asi bude v ČR takových lidí poškozovaných EMP vysílačů? Jistě to nejsou jen tito manželé z Hrabyně. Jejich smutné příběhy by měly být povinnou četbou těch osob, které jsou zodpovědné za současnou situaci; snad by se v nich probudilo, co v nich momentálně hluboce spí - lidské svědomí... Jsou to zejména tyto osoby:

Luděk Pekárek, Národní referenční laboratoř pro neionizující elektromagnetická pole a záření, SZÚ, hlavní původce našich zdraví a životy ohrožujících limitů, člen klubu Sisyfos, dříve dlouholetý spolupracovník StB,
Michael Vít, hlavní hygienik ČR,
Jaromír Hrubý, ředitel Odboru ochrany veřejného zdraví MZ ČR,
Lukáš Jelínek, vedoucí Národní referenční laboratoře pro neionizující elektromagnetická pole a záření,
Pavel Buchar, zástupce vedoucího Národní referenční laboratoře pro neionizující elektromagnetická pole a záření,

a samozřejmě také dva pánové, kteří podepsali vládní nařízení č. 1/2008 o ochraně před neionizujícím zářením:
Mirek Topolánek, bývalý předseda vlády ČR,
Tomáš Julínek, bývalý ministr zdravotnictví ČR.
Svůj díl viny nesou všichni pracovníci krajských hygienických stanic odpovědní za ochranu veřejného zdraví, kteří schvalují instalaci vysílačů EMP. O podílu manažerů telekomunikačních společností ani nemluvě.

Bezdrátový internet škodí zdraví

26. července 2009 v 21:57
Já, Krzysztof W. bydlím na Varšavské ulici v Ostravě - Hulvákách, a tímto chci oznámit, že má sousedka Miroslava V. se dopouští trestné činnosti, a to tím, že má internet od Telefoniky O2 a vysílá elektrické vlny přes moji zeď a ty mi působí vážné zdravotní problémy. Sousedka těmito elektrickými vlnami narušuje mé zdraví, působí to špatné věci, je to jako laser a není možno se před tím schovat. (...)
Byl jsem si stěžovat na magistrátu města Ostravy, kde jsem řekl, že vysílají do očí, hlavy, prostě do celého lidského organismu po celé Ostravě. Tam mi řekli, že se jedná o trestný čin omezování svobody s následkem ubližování na zdraví. (...)

Závislost na mobilu?

28. listopadu 2008 v 12:00 | Radomil Hradil
Každý druhý uživatel mobilu ho nikdy nevypíná. Desetina uživatelů používá dvě nebo více SIM karet. V ČR připadá 1,3 mobilu na osobu, včetně malých dětí a starých lidí.
Dojde-li baterie nebo vypadne-li signál, pociťuje více než polovina uživatelů úzkost, projevující se mimo jiné zvýšeným pocením. Odborníci hovoří o nomofobii.

Zdravotní účinky mobilních telefonů: velká výzva současnosti

15. srpna 2008 v 8:33 | Radomil Hradil
(Napsáno pro časopis Člověk a výchova 3-2008)
Podle posledních statistik[1] už 64 procent domácností v ČR zrušilo pevnou linku a používá výlučně mobilní telefony. V Německu naproti tomu telefonuje jen z mobilů 11 procent domácností, v Nizozemí 9 procent a ve Švédsku pouhá 3 procenta. O čem tato čísla vypovídají? O naší pokrokovosti a pružnosti? Nebo spíše o naší naivitě, s jakou jsme podlehli nové - a jak se ukazuje dosti nebezpečné - technologii? Odborníci hovoří o "vášni Čechů pro mobily". Bohužel jsou takto slepě "vášnivé" stále více i děti.

Ohrožení dětí mobilními telefony

Právě děti jsou totiž v této souvislosti zdravotně nejvíce ohroženou skupinou obyvatelstva. To si na základě vlastních výzkumů uvědomili například vědci z Ruské národní komise pro ochranu před neionizujícím zářením, kteří vysvětlují větší ohrožení dětí vyšší vodivostí jejich mozkové tkáně, menší velikostí hlavy, tenčí lebeční kostí atd. Záření mobilu u nich může snadněji pronikat do nervové tkáně mozku a působit zde změny, které již byly vědecky prokázány - ať už se jedná o změny v EEG, nebo o destrukci nervových buněk, případně při dlouhodobé expozici o rakovinné bujení. Ruští odborníci varují, že děti používající mobil jsou ve zvýšené míře vystaveny poruchám paměti, poruchám pozornosti, snížení mentálního a kognitivního výkonu, poruchám spánku a epilepsii. Ve věku 25 až 30 let u nich lze, jak uvádějí, předpokládat výskyt nádorů mozku a sluchového nervu, v pozdějším věku pak Alzheimerovu nemoc, deprese a další degenerativní poruchy centrální nervové soustavy (CNS). Proto také v dubnu tohoto roku předali hlavnímu ruskému hygienikovi rezoluci, v níž ho vyzývají k účinné ochraně zdraví dětí. Přitom je třeba podotknout, že v Rusku platí desetkrát přísnější hygienické limity týkající se elektromagnetického záření než u nás a ve většině zemí EU a že Rusko patří vedle Švýcarska[2], Polska, Itálie nebo Číny k těm několika málo zemím, které se postavily tlaku OSN na tzv. "harmonizaci" příslušných hygienických limitů na konci devadesátých let.
Oleg Grigorjev, místopředseda ruské komise, doporučuje, aby děti omezily komunikaci mobilními telefony na skutečně naléhavé případy. Dospělým pak doporučuje, aby netelefonovali déle než 15 minut a aby po každém hovoru následovala pětinásobně dlouhá regenerační přestávka, tedy po desetiminutovém hovoru 50 minut bez mobilního telefonu. Během spánku by měl být mobil vypnutý nebo umístěný alespoň metr od hlavy.
Varovné hlasy se však ozývají nejen z Ruska. Vídeňská lékařská komora vydala rovněž v dubnu 2008 plakát s deseti lékařskými pravidly pro zacházení s mobily; plakát je vyvěšován v čekárnách a ordinacích vídeňských lékařů. Telefonování mobilním telefonem by podle vídeňských lékařů měli lidé omezovat na minimum, děti do 16 let by mobil měly používat jen v krajním případě, lidé by neměli telefonovat ve vozidlech a prostředcích hromadné dopravy a mobilní telefon by neměli nosit na těle. Kde to jde, by měli používat pevnou linku.
V červnu 2008 zveřejnilo dvacet vědců z Francie, Itálie, Nizozemí a USA, většinou onkologů, provolání, v němž vyzývají k prevenci a opatrnosti při používání mobilů. Děti do 12 let by podle nich neměly mobilní telefony používat vůbec. Na konci července 2008 informovaly zpravodajské agentury o tom, že vedoucí Ústavu pro výzkum rakoviny při univerzitě v Pittsburghu (USA) dr. Ronald B. Herberman vyzval svých 3000 spolupracovníků, aby pokud možno omezili používání mobilních telefonů. Herberman se kromě toho naléhavě vyslovil pro zákaz používání mobilů dětmi a pro zákaz telefonování mobily na veřejných místech a v hromadných dopravních prostředcích.
Obavy vědců, i když jsou politiky a zdravotníky odpovědnými za ochranu veřejného zdraví dosud přehlíženy, nejsou nepodložené. V květnu tohoto roku například zveřejnil Independent výsledky epidemiologické studie provedené univerzitami v Aarhusu (Dánsko) a v Los Angeles (USA), v níž byly vyhodnoceny zdravotnické údaje více než 13.000 dánských dětí z doby prenatálního vývoje a postnatálního vývoje do sedmi let života. Závěr: Pravděpodobnost, že děti budou trpět poruchami chování, např. hyperaktivitou, se zvyšuje o více než 50 procent u dětí, jejichž matky v těhotenství pravidelně používaly mobilní telefon. Pravděpodobnost se zvyšuje s intenzitou používání mobilu. Pokud děti navíc samy používají mobilní telefon ve věku do sedmi let, stoupá riziko na 80 procent.

Lékaři varují

Zdrojem záření (resp. elektromagnetického pole, EMP), které se používá k přenosu informací u mobilních telefonů, domácích bezdrátových telefonů a bezdrátových internetových sítí, však nejsou jen samotné přístroje, ale především vysílače, které tyto přístroje obsluhují. Ve městech je najdete na střechách domů jako tzv. základnové stanice, na venkově jsou instalovány na speciální stožáry, ale také na tovární komíny, sila, rozhledny atd. Neustále jich přibývá a hustota EMP roste, pokrytí je stoprocentní, většinou několika sítěmi najednou.
V listopadu 2007 tak byla zveřejněna americká vědecká studie sledující vliv tohoto EMP na výskyt autismu u dětí. Autismus je v současnosti ve Spojených státech vývojová porucha s nejvyšším nárůstem počtu případů. Autoři studie dr. Tamara Mariea a dr. George Carlo zjistili přímou souvislost mezi EMP používaným pro bezdrátový přenos informací, narušením fyziologie buněk a následným výskytem příznaků autismu.
V posledních měsících se zprávy množí a například i Evropská agentura pro životní prostředí EEA vznesla v červnu 2008 požadavek na zpřísnění hygienických limitů v této oblasti, avšak varování lékařů přicházela i dříve. V roce 2000 (kdy u nás došlo k desetinásobnému změkčení hygienických limitů) podepsalo na mezinárodní vědecké konferenci v Salcburku dvacet účastníků (z toho 7 profesorů) z jedenácti zemí rezoluci, v níž doporučují považovat za bezpečnou podstatně nižší hodnotu hustoty zářivého toku (1 mW/m2), než jaká dnes platí u nás (8900 mW/m2 pro frekvenci 1800 MHz). Autor tohoto textu se na vlastní kůži přesvědčil, že hodnoty pohybující se kolem 2 mW/m2 způsobují při trvalé expozici během několika dní závažné zdravotní poruchy.
V roce 2002 zveřejnili němečtí lékaři tzv. Freiburskou výzvu, kterou podepsaly více než tři tisíce praktikujících lékařů. Autoři v ní dávají používání mobilů a instalaci základnových stanic v blízkosti bytu do přímé souvislosti např. s dramatickým nárůstem poruch srdečního rytmu, srdečních infarktů, degenerativních onemocnění mozku, poruch učení, koncentrace a chování u dětí a výskytu rakovinných onemocnění, zejména leukémie a nádorů mozku. Lékaři ve výzvě požadovali "masivní snížení limitních hodnot", zákaz používání mobilů ve školách, nemocnicích, veřejných budovách a dopravních prostředcích, vytváření zón bez mobilních telefonů a vysílačů atd. Politici výzvu nevzali na vědomí.
V roce 2005 se ozvali pro změnu finští lékaři a fyzikové, k nimž se připojilo mnoho lékařů ze zahraničí. Otevřeným dopisem (tzv. Helsinská výzva) se obrátili na členy Evropského parlamentu a požadovali okamžité zavedení nových evropských standardů pro ochranu zdraví obyvatelstva před účinky tohoto druhu záření. Jejich výzva zůstala bez odezvy.
S podobnými výzvami a rezolucemi přišli také účastníci dalších vědeckých konferencí: v únoru 2006 v italském Beneventu, v listopadu 2007 v Londýně, v prosinci 2007 v Benátkách. O tom všem se u nás nemluví, a i když už desítky vědeckých studií prováděných převážně zkušenými univerzitními týmy na celém světě prokázaly přímou příčinnou souvislost mezi EMP používaným pro bezdrátový přenos informací a poruchami zdraví, tvrdí naše oficiální instituce a orgány pověřené ochranou našeho zdraví, že toto záření je neškodné. To je patrně také pravý důvod zmiňované české "vášně" pro mobilní telefony. Tedy trestuhodné zamlčování a bagatelizování ze strany oficiálních institucí, nezájem našich lékařů a naprostá lehkomyslnost, důvěřivost a - přiznejme si to - také velká pohodlnost uživatelů.

Škodlivé účinky EMP

Shrňme si pro informaci, jaké zdravotní vlivy tohoto druhu EMP již byly prokázány; pomineme přitom tentokrát empirická pozorování a omezíme se na vědecké studie, a to jen na ty, které byly publikovány za posledních 8 let:
- únava, bolesti hlavy, poruchy spánku, poruchy koncentrace, ztráty paměti, závrati, bušení srdce, rychlé vyčerpání, dušnost, podrážděnost, nechutenství, nevolnost, nepohoda, deprese, a to v souvislosti se vzdáleností od mobilního vysílače nebo s hustotou EMP v místě spánku a odpočinku zkoumaných osob;
- změny v EEG mozku;
- pokles hladiny hormonu melatoninu odpovědného za regeneraci organismu;
- poruchy DNA a chromozomů;
- změny v buněčném cyklu a bujení buněk;
- snížení počtu živých spermií ve spermatu o desítky procent a omezení pohyblivosti zbývajících spermií;
- několikanásobné zvýšení rizika výskytu nádorů mozku, sluchového nervu a příušnic v závislosti na četnosti a době používání mobilního telefonu;
- několikanásobné zvýšení rizika výskytu nádorů (zejména nádorů mozku a prsu) v závislosti na vzdálenosti od mobilního vysílače při dlouhodobém pobytu osob;
- dále již zmiňovaný vliv na výskyt autismu, hyperaktivity a poruch chování u dětí.
Uvědomíme-li si, že větší počet studií prokazujících přímý vliv doby a četnosti používání mobilních telefonů na výskyt rakoviny mozku pochází ze Švédska, nepřekvapí nás zdrženlivost, s níž se Švédové vzdávají pevné linky.
V případě lidí, nejen dětí, se tedy jedná především o ohrožení mozku a CNS, dále srdeční soustavy a krvetvorby (již po 20 vteřinách hovoru se mění krevní obraz) a potom plodnosti a životnosti pohlavních buněk. Narušován je také metabolismus enzymů, vylučování hormonů, na buněčné úrovni je to funkce buněčných membrán, dochází ke zlomům DNA a poškozování chromozomů. Tedy dostatek důvodů, abychom byli v používání mobilů, bezdrátových telefonů a Wi-Fi velmi opatrní. Navíc se ukazuje - a je to koneckonců logické - že tyto negativní účinky platí nejen pro lidi, ale i pro zvířata; zde k tomu přistupují navíc poruchy navigace u hmyzu a ptáků a celkové oslabení imunity, např. u včel. A ještě jeden tip: všímejte si konců větviček u stromů rostoucích v blízkosti vysílačů a ve městech, například u bříz; často budete moci pozorovat, že nápadně usychají.

Co tedy dělat pro zdraví našich dětí?

Všechny tyto skutečnosti nás staví před velmi závažná rozhodnutí: Budu i za tuto cenu používat mobilní telefon? Pokud ano, tedy jak často a k jakým účelům? Co mohu udělat pro zmírnění následků, které tím způsobím? Opravdu mi peníze, které získám pronájmem střechy domu k instalaci základnové stanice, stojí za to? A potřebuje mobil mé dítě? Skutečně nad ním musím mít stálou kontrolu? Mohu snad svůj strach o ně překonat i jinak, třeba pomocí důvěry v to, že se stane, co se stát má, a že nad ním bdí i někdo jiný než já jako rodič? Tím však naše odpovědnost nekončí: Co mohu udělat pro to, aby prostředí, ve kterém žijí mé děti, bylo prospěšné jejich zdraví? V tomto případě to někdy bude vyžadovat velkou občanskou angažovanost: Jak zabránit instalaci vysílačů v blízkosti školy a školky?
Profesor Peter Semm z univerzity ve Frankfurtu nad Mohanem, objevitel elektromagnetické citlivosti zmiňovaného hormonu melatoninu, řekl: "Nepustil bych své dítě do školky, kdyby v okruhu 250 metrů stálo vysílací zařízení pro mobilní telefony."
Vláda rakouské spolkové země Salcbursko v informační brožuře o elektrosmogu, kterou vydala v lednu tohoto roku, doporučuje neinstalovat na školách žádné vysokofrekvenční vysílače, nařídit školním řádem vypnutí mobilů na pozemku školy a případně se spojit s provozovatelem vysílače umístěného v blízkosti a snažit se dosáhnout snížení vysílacího výkonu nebo jeho odinstalování. To nebude v našich podmínkách snadné. V sousedních zemích bývá ovšem instalace každého nového vysílače v obydlené lokalitě předmětem velkého odporu obyvatel. Lidé píší petice, sbírají podpisy, jednají se zastupitelstvy. Ta se mnohdy staví plně na jejich stranu a odmítají udělit stavební povolení. K tomu je však nutná značná úroveň vědomostí o zdravotních účincích EMP; jenže takovou osvětou se u nás, vášnivých telefonistů, nikdo nezabývá. Nicméně je třeba začít. Už jen z toho důvodu, že pokud se na úrovni EU podaří dosáhnout snížení hygienických limitů pro EMP, a u nás v důsledku toho budou zavedeny přísnější normy, aniž by lidé znali důvody, zvedne se pouze vlna nevole kvůli zhoršenému signálu; lidé budou reptat, že jim někdo bere vášnivě milovanou hračku. Proto by snad ani nebylo dobře, kdyby k nápravě zoufalé situace došlo bez našeho přičinění.
Na závěr tak mohu jen vyslovit svou naději, že včas procitneme k vědomí vlastní odpovědnosti a budeme dostatečně bdělí. Neboť, řečeno slovy pražského, německy píšícího spisovatele a mystika Gustava Meyrinka, bdělost, toť vše…

Kdo nás ochrání před mobilními vysílači

21. března 2008 v 15:07 | Radomil Hradil

Kdo nás ochrání před mobilními vysílači?

Zdroj: Bio - měsíčník 4/2008

Jak zemědělcům přestaly dojit krávy

Píše se červenec roku 2006 a rakouským tiskem proběhne následující zpráva, mimo jiné i s titulkem "Krávy chrání pletivo. Kdo ochrání lidi?":
Před několika lety byl postaven vysílač pro obsluhu mobilních telefonů necelých 70 m před statkem Ericha a Marie Pergerových v Mitterkirchenu. Co následovalo, popisuje Erich Perger (48): "Nejprve jsme si všimli, že naše krávy už nechtějí žrát. Dojivost prudce poklesla a nakonec se začala rodit mrtvá telata. To byl pro nás velký otřes."
Rodina zemědělce změnila krmnou dávku, nepřineslo to však žádný efekt. Když pak šest z deseti krav uhynulo, byl to pro Pergerovi velmi poplašný signál. "Došli jsme do bodu, kdy jsme se cítili ohroženi v naší existenci," říkají Perger a jeho žena. Neobvyklé změny chování krav jako zvláštní stereotypní pohyby hlavou, ale i zmizení vlaštovek, které dosud každoročně hnízdily ve chlévě, donutilo Pergerovi uchýlit se ke svépomoci. Pozvali elektromontéra z blízké obce Bad Kreuzen. Ten provedl rozsáhlé měření nízkofrekvenčních a vysokofrekvenčních polí na jejich statku. Výsledek rodinu nijak nepřekvapil. Na doporučení "elektrobiologa" namontoval Erich Perger před všechny otvory ve stěnách směrem k vysílači jemné uzemněné železné pletivo. "Hodnoty pak dosahovaly už jen desetinu dříve naměřeného záření," sdělil Perger. To jej ujistilo v jeho předpokladu, že za radiační zatížení s tak závažnými důsledky je odpovědné záření z blízkého vysílače.
Po umělém odstínění pletivem se opět zvýšil apetit zvířat, stejně jako jejich dojivost a životnost. Původní úroveň, jaké zvířata dosahovala před postavením vysílače, však už dosažena nebyla. -
Člověku by celá tato historka mohla přijít zábavná, kdyby…

Trable se zářením

Na začátku tohoto roku jsme se se ženou přestěhovali do Prahy. Vzápětí jsme začali trpět silnými poruchami spánku, trápily nás noční můry, budili jsme se hrůzou, nespali jsme. Navíc se u mě i ženy začaly projevovat různé poruchy imunitního systému. Dlouho jsme si marně lámali hlavu, co by to mohlo být; zkoušeli jsme všechno možné, ale marně. Až pak jsme pozvali jednu naši známou senzibilku, jestli by byt neprošla. Přijela, k našemu překvapení však vytáhla detektor na elektromagnetické záření určitých frekvencí, a záhada byla vysvětlena. Ne však k naší radosti. V ložnici i obýváku zjistila velmi vysokou úroveň elektromagnetického záření; zdroj byl víceméně ihned jasný: vysílače signálu pro mobilní telefony na střechách dvou paneláků naproti našim oknům.
Začali jsme podnikat příslušné kroky: přestěhovali jsme se do kuchyně, která je v elektromagnetickém "závětří", poohlížíme se po novém bydlení a také jsme se pustili do hledání a studia různých materiálů. Co jsme zjistili, nás do té míry alarmovalo, že jsme se rozhodli jednat. Především jsme požádali příslušnou hygienickou stanici o přeměření úrovně záření v bytu, abychom zjistili, zda nedochází k překročení povolených limitů. Hygienická stanice to odmítla: tuto službu neposkytuje, máme se obrátit na příslušné pracoviště Státního zdravotního ústavu (SZÚ). To jsme učinili; jako odpověď nám bylo sděleno: "Vámi popsané zdravotní potíže nemohou mít spojitost s elektromagnetickým polem. Výkonová hustota elektromagnetického pole od vysílačů velmi rychle klesá se vzdáleností a ve Vašem bytě bude jistě hluboko pod hygienickými limity stanovenými v nařízení vlády č. 480/2000 Sb." Dále jsme se dozvěděli, že změření by nás stálo 6.359 Kč.
Jak jsme později zjistili, v druhé části odpovědi měl tento pracovník naprostou pravdu: hodnoty v našem bytě jsou hluboko pod limity. V první části však - dovolím si tvrdit - pravdu neměl: tyto hodnoty jsou přesto zhoubné. Proč? Podívejme se na celou věc poněkud blíže.

Oficiální stanoviska našich orgánů

Od roku 1990 do konce roku 2000 u nás platila vyhláška MZ ČR č. 408, která určovala mezní limit pro záření o kmitočtech 900 a 1800 MHz (jichž se především pro obsluhu mobilů používá) na 4,3 V/m (= 49 mW/m2). To byla hodnota, která se opírala o výzkumy SZÚ, částečně vycházela i z principu předběžné opatrnosti. Poté byl tento limit v tichosti více než desateronásobně změkčen, takže podle vládního nařízení č. 480/2000 Sb. je limitní hodnota pro frekvenci 900 MHz 41 V/m (= 4.459 mW/m2) a pro 1800 MHz dokonce 58 V/m (= 8.923 mW/m2). To je tak vysoká hodnota, že se jí dosahuje jen asi do 5 metrů od samotného vysílače. Mohou vám tak postavit vysílač přímo před okno a podle norem to bude v pořádku. A když se někdo na hygienickou stanici nebo SZÚ obrátí s důvodným podezřením, že záření poškozuje jeho zdraví, tvrdě narazí a dostane se mu téže odpovědi: "Vámi popsané zdravotní potíže nemohou mít spojitost s elektromagnetickým polem."
Uvedené hodnoty z nařízení č. 480 kopírují doporučení Rady Evropy, to je také hlavní argument jeho zastánců. Jenže ne každý je tak poslušný jako my: Poláci, Italové, Lucemburčané, ale také Rusové, Švýcaři nebo Číňané používají i nadále starší, desetkrát tvrdší normy! Navíc příslušné oddělení SZÚ zastává ojediněle tvrdou linii i z mezinárodního hlediska: Nejenže podle tohoto týmu vedeného Luďkem Pekárkem nemají tyto frekvence záření jiný účinek na živý organismus než tepelný (a tam, kde se tepelné změny nedají změřit, tedy žádný účinek podle nich není); tento tým dokonce popírá existenci tzv. hypersenzitivity některých lidí na elektromagnetická pole a tvrdí (a snaží se tento náhled prosadit na mezinárodní scéně), že tito lidé ve skutečnosti trpí psychosomatickým syndromem, tj. že se u nich příslušné symptomy projevují ze strachu před EM zářením. Já a moje žena jsme živým důkazem, že tomu tak není: o EM záření jsme nic nevěděli, dokud se u nás nevyskytly zdravotní obtíže, o nějakém strachu tedy nemůže být řeč.
Abych to tedy shrnul: Pracovníci SZÚ a hygieny, kteří jsou placeni z našich daní za to, aby chránili naše, tj. veřejné zdraví, ve skutečnosti přihlížejí jeho poškozování, ba přímo na něj dohlížejí. Na dovršení všeho se ještě z lidí, u nichž k poškození dojde, snaží udělat blázny, tj. nemocné tzv. psychosomatickým syndromem. To je vskutku alarmující situace.
Na Západě se připouští, že lidí tzv. hypersenzitivních na EM pole jsou v populaci 3 % (někteří lékaři hovoří až o 10 %). Já osobně si nemyslím, že bychom, moje žena a já, byli "tříprocentní". Jsem přesvědčen, že EM radiace působí na buňky všech lidí stejně, jsou ovšem lidé, u nichž začnou bít kontrolní systémy na poplach dřív, u jiných později, a u dalších, bohužel vůbec. To jsou pak lidé, kteří z neznámých důvodů (když ono těch příčin může být tolik, řekla mi pracovnice Hygieny) umírají na rakovinu. Jaká jsou tedy zdravotní rizika EM záření?

Pokrytí: naše buňky mají signál

EM záření zasahuje nejcitlivější místa organismu. Dráždí buňky žláz s vnitřní sekrecí a vyvolává větší produkci hormonů. Tím se dostává do nerovnováhy hormonální systém, který reguluje činnost celého organismu. Jsou zaznamenána onemocnění štítné žlázy vyvolaná podle všeho zářením mobilních vysílačů; dochází k větší produkci tzv. stresových hormonů, tzn. že člověk je neustále ve větším stresu, má subjektivní pocit nervozity, neklidu, nesoustředění. Naopak dochází k narušení činnosti epifýzy a k poruchám tvorby melatoninu, tedy důležitého hormonu odpovědného za regeneraci a správnou funkci imunitního systému. A naruší-li se funkce imunitního systému, je v ohrožení celý organismus; konečným důsledkem může být zhoubné bujení.
Vedle hormonálního a imunitního systému jsou dalšími citlivými body zasaženými EM zářením enzymatický systém (poruchy metabolismu), krvetvorba (změny krevního obrazu), pohlavní žlázy a buňky (snížení plodnosti), nervová soustava, ale i genetická informace. Pokud tedy trpíte nespavostí, nesoustředěností, nervozitou, zhoršováním paměti, ale také krvácením z nosu nebo nevysvětlitelnými alergickými reakcemi, poohlédněte se po střechách sousedních domů, jestli tam nejsou umístěny vysílače; velkým zdrojem tohoto záření je ovšem i váš vlastní mobil, wi-fi a zejména bezdrátový telefon.
Naše odpovědné instituce ovšem zatvrzele trvají na svém: netepelné působení těchto EM polí na živé tkáně neexistuje! Kolik lidí ještě bude muset závažně onemocnět, než se jejich postoj změní?
Přitom je to tak zřejmé: jestliže má signál náš mobil, má ho i náš mozek a všechny naše buňky, i když si to neuvědomujeme. Ten signál je však rozdílně silný: zatímco náš SZÚ považuje za zdravotně nezávadné 8.923 mW/m2, doporučují baubiologové, na základě empirické zkušenosti, pro zdravé bydlení hodnotu pod 0,0001 mW/m2. (Skutečně zde není chyba v jednotkách: baubiologové doporučují hodnoty 90.000.000x nižší, než jaké považuje za bezpečné a při trvalé expozici neohrožující zdraví naše vláda.) A kolik jsme naměřili v našem pronajatém bytu? Na některých místech až 2 mW/m2. Mimochodem, podle mnichovského Ekologického institutu stačí pro telefonování signál o intenzitě 0,000 000 1 mW/m2. Ale proč by operátoři nepřidali, když jim to vláda dovolí...

Dramatický vývoj posledních let

Na závěr si shrňme některá fakta:
- v červnu 2000 se v Salcburku konala mezinárodní vědecká konference; účastníci přijali tzv. Salcburskou rezoluci, v níž v rámci předběžné opatrnosti doporučují považovat za bezpečnou hodnotu 1 mW/m2; rezoluci podepsalo 20 vědců (z toho 7 profesorů) ze Švýcarska, Nového Zélandu, Číny, USA, Itálie, Skotska, Ruska, Rakouska, Kanady, Polska a Švédska;
- od 1. 1. 2001 vstupuje v ČR v platnost vládní nařízení č. 480, podle něhož je bezpečená hodnota do 8.923 mW/m2;
- v r. 2002 vydává hygienická služba rakouské spolkové země Salcbursko oficiální doporučení, podle něhož je za bezpečné možno považovat tyto hodnoty, které by neměly být překračovány: venkovní prostor 0,01, vnitřní prostor 0,001 mW/m2;
- v říjnu 2004 pořádá WHO v Praze seminář o elektrické hypersenzitivitě; čeští zástupci prezentují svou teorii, že žádná taková senzitivita neexistuje, protože živý organismus na tento druh záření nereaguje; zdravotní obtíže jsou prý vyvolány pouze strachem z EM pole;
- v tomtéž roce zveřejňují vědci z univerzity v maďarském Szegedu výsledky dlouhodobé studie, podle níž muži často používající mobilní telefony musí počítat s tím, že jim drasticky poklesne počet aktivních spermií v ejakulátu (až o 25 %); v r. 2006 tyto výsledky potvrzují američtí a indičtí vědci;
- v r. 2006 vydává SZÚ brožuru Neionizující záření, v níž autoři shrnují: "Jsou všechny důvody soudit, že pro expozici neionizujícímu záření byla nalezena bezpečná omezení, při jejichž dodržení tento faktor nemůže poškodit zdraví. Nelze tedy předpokládat, že by mohly existující zdroje EM záření způsobovat obyvatelstvu zdravotní potíže."
- září 2007: Evropská agentura pro životní prostředí EEA vyzývá na základě 600-stránkové odborné studie ke snížení limitů pro EM záření; ředitelka EEA Jacqueline McGladeová říká: "Existují jasné důkazy o tom, že ti, kdo často používají mobil, tedy asi 460 hodin za rok, a to více než 15 let, vykazují tendence k mozkovým nádorům, gliomům a jiným druhům tumorů." Prof. Franz Adlkofer z Mnichova uvádí, že technologie UMTS poškozuje DNA 10krát více než technologie GMS;
- prosinec 2007: ministr Julínek a premiér Topolánek podepisují nové nařízení vlády o ochraně před neionizujícím zářením č. 1/2008 Sb., které bez ohledu na množící se zdravotní potíže lidí a jejich stížnosti potvrzuje stávající limity.
- leden 2008: hlavní hygienik Salcburska MUDr. Gerd Oberfeld zveřejňuje studii provedenou ve dvou obcích ve Štýrsku: v okruhu do 200 m od vysílače byl zjištěno více než čtyřikrát vyšší riziko výskytu rakoviny než v okruhu 200 až 1200 m; souvislost je průkazná.
Budeme čekat, až Evropská unie donutí naše zdravotníky k revizi nesmyslných limitů, nebo se sami začneme dovolávat svého práva na ochranu zdraví? Druhou variantu považuji osobně za prozřetelnější i důstojnější. Proto jsem se obrátil na hygienickou stanici, proto budu psát dopisy hlavnímu hygienikovi, ministrovi zdravotnictví i vedení SZÚ. Doufám, že nezůstanu sám. Už kvůli těm kravám pana Pergera, které vrtěly hlavami, než pošly, ale také kvůli včelám, ptákům a dalším zvířatům a kvůli nám, lidem.
Radomil Hradil
 
 

Reklama